První noc v New Yorku

Příjezd do New Yorku byl velkolepý a dal mi pocítit, jak obrovské město to je, protože jsme večerním městem plných osvětlených výsokých budov projížděli – a to dost velkou rychlostí po dálnici a několika obrovských mostech přes vodu – skoro hodinu, než jsme dorazili do Chinatownu v centru Manhattanu. Měl jsem trochu problém najít nejbližší metro (až třetí oslovený Číňan uměl anglicky a až čtvrtý pochopil, na co se ptám – že když říkám metro, myslím tím to, čemu se v New Yorku říká subway), ale v deset už jsem byl v hostelu, kde jsem si nechal věci a vyrazil do nočního města. Táhl jsem se po Broadwayi od 31. ulice, kde je hostel, až po první ulici v dolním Manhattanu a dále do Chinatownu v domění, že tam nebude ani pozdě v noci problém sehnat něco k snědku. Po té Broadwayi jsem totiž chodil dosti hladov, ale naštěstí ne sem a tam, to bych moc daleko nedošel.

V Chinatownu jsem byl po více než hodině, kolem půlnoci, ale nikde nic otevřeno a hlad sílil! Nakonec jsem v jednu objevil poblíž Manhattan Bridge otevřenou restauraci, na které byly úplně všechny nápisy jen v čínštině. Uvnitř mi ale dali jídelní lístek i v angličtině, a tak jsem si dal kousky kachního masa a čínských párečků s rýží. Ty párečky mi zrovna moc nejely, ale zajedl jsem je rýží a dobrým kachním.

Byl toho opravdu kotel, takže jsem se skvěle nasytil a pokračoval dál v objevování nočního New Yorku. To už ale venku lilo jak z konve, ale co! Boty už jsem měl stejně promočené a zima nebyla, tak jsem s deštníkem nad hlavou dobrouzdal newyorskými loužemi až k řece East River, k místu, odkud byl krásný výhled na Manhattan Bridge po levé a Brooklyn Bridge po pravé straně. A ještě více vpravo za Brooklyn Bridge se rýsovaly noční mrakodrapy finanční čtvrti Manhattanu – akorát z nich nevyčuhovala „dvojčata“.

Bylo už něco kolem druhé noční hodiny, ulice byly prázdné, jen se na nich povalovaly hromady pytlů s odpadky, které by měli do rána popeláři odvézt, ponurá deštivá atmosféra, a já se procházel pod mostem visuté dálnice vedoucí podél East River a na lavičkách, které most chránil před deštěm, spali bezdomovci. Ne úplně bezpečná, ale jedinečná atmosféra. Prošel jsem pak napříč dolním Manhattanem skrz finanční čtvrť až ke Ground Zero, tedy k místu, kde kdysi stála dvojčata. Teď je tam rozrubaná plocha s bagry a buldozery za pletivem a na něm nápis, nabádající k tomu, aby na tomto pietním místě nikdo nic neprodával turistům a nikdo nežebral. Někdy před čtvrtou hodinou jsem na stanici, která se stále jmenuje World Trade Center, nasedl do metra a odjel se vyspat do hostelu.