Harvard

Ondrovy zážitky a postřehy - říjen až listopad 2005

pátek, listopadu 11, 2005

Muzikál Big River

Už v září jsem se vyptával Bretta a Mindy, jestli bude možné je někdy vidět v akci, myšleno vidět nějaké jejich vystoupení či představení. Oba se totiž vedle svých civilních zaměstnání věnují ve volném čase hudbě - Mindy zpěvu a Brett hře na klavír. Když měla Mindy v říjnu svůj vlastní recitál, zrovna jsem tu nebyl, ale věděl jsem, že získala roli v jednom místním muzikálu, který má mít premiéru někdy v listopadu. Brett se pro změnu podílí na hudební režii jiného muzikálu, jehož premiéra má být někdy po Mindině muzikálu, ale ještě předtím, než odsud odjedu.

Mindina premiéra se konala v pátek v jednom malém divadélku v Newtonu. Muzikál se jmenuje Big River a byl napsán na motivy Twainova příběhu Huckelberry Finna. Vydali jsme se na Mindy podívat spolu s Brettem a Lisou (to je ta kamarádka B&M, co tu byla na návštěvě první zářijovou neděli - jak jsem psal dříve) a byli tam i další tři Brettovi přátelé - jeden potomek východoněmeckých emigrantů, jeho portorikánská manželka a její portorikánská sestra. Když jsem se dříve zmiňoval o Líze, psal jsem mimo jiné o tom, jak pomotala Česko s Ukrajinou. Na to bych teď mohl navázat první reakcí Portorikánky na skutečnost, že jsem z Česka. Okamžitě se jí vybavily levné sklářské výrobky. Její manžel přitakal a s velkým pobavením pronesl nějaké slovo a čekal, co na to řeknu. Já na to nijak nereagoval, a tak to zopakoval. Vypadalo to, jako by se snažil vyslovit něco českého, ale já mu vůbec nerozuměl. Když to řekl potřetí, pochopil jsem že říká německy "billig". Později z něj vylezlo, že do šesti let mluvil dobře německy, ale teď, že už mu utkvělo v hlavě jen pár slovíček. Doteď nevím, jestli si myslel, že u nás mluvíme německy, nebo jestli jeho úsměv při vyslovení toho slova "billig" souvisel jen s jeho radostí, že si vzpomněl, jak se řekne levný v jazyce jeho rodičů.

Každopádně, s Brettovými kamarády byla dost sranda. Hlavně obě Portorikánky, což byly takové plnoštíhlé ženy od rány, měly úžasně sarkastický smysl pro humor. Co se týče muzikálu, žádná Broadway to nebyla, ale bylo to příjemné a zábavné. Jevišťátko mohlo mít tak pět metrů na šířku, hlediště čítalo kolem deseti řad o deseti židlích. Mindy hrála vdovu, která byla Huckelberryho pěstounkou. Svůj vlastní výstup měla jen na začátku a pak už se objevovala jen v davu, ale byla dobrá. Některé pěvecké výkony byly výborné, jiné slabší, ale žádný vysloveně netahal za uši. Choreografie byla taková hravá, zábavná. Akorát ta třetí složka muzikálu - herectví - to mi mělo takový ochotnický nádech. Více než polovina mužů na jevišti byli homosexuálové, což bylo jednak patrné z jejich projevu a jednak o tom pak sama Mindy mluvila (They are SO gay!). Tento fakt se projevil na tom, že většina hereckých výkonů mi přišla jako výkon afektované hérečky. Ale celkový dojem byl, že to byla sranda a že tam bylo pár pěkných a moc hezky zazpívaných písniček.

Po představení jsme počkali na Mindy a v sedmi lidech jsme vyrazili do jednoho baru na pozdní večeři. Když jsme se bavili, komu se co nejvíc líbilo, uvědomil jsem si, že to, že tu "afektovanost" vidím jako něco negativního, je můj subjektivní pocit. Například Lisa několik hereckých výkonů okomentovala "And this guy, he was so great! So hysterical!" (rozuměj "A nebo tenhle, ten byl skvělej! Tak úžasně afektovanej!") a ostatní s ní nadšeně souhlasili. Nabyl jsem dojmu, že alespoň od muzikálového herectví neočekávají civilnost a přirozenost, ale právě jistou dávku hysterie a afektovanosti.

V baru jsme byli kolem půlnoci. Zatímco já jsem si dal salát, ostatní si dali regulérní americkou večeři: nějaký ten hamburger s hranolkama (ale ne takovou malou porcičku, jakou člověk dostane u McDonalda, ale pořádný flák masa v housce a k tomu celý talíř hranolků) a k tomu v polévkové misce takovou kaši z čili, sýra, vajíček, slaniny a zeleniny. Já jsem si po salátu ještě dal výbornou malinovou zmrzlinu s čokoládou a šlehačkou. Výborně jsme se v baru pobavili a někdy v jednu jsme dojeli s Brettem a Mindy domů. Venku mrzlo až praštilo, i když přes den bylo skoro patnáct stupňu Celsia.

Brettův muzikál má premiéru někdy za 14 dní. Jsem zvědav na tento svůj třetí americký muzikálový zážitek po Šumařovi na Broadwayi a Velké řece v Newtonu.

0 Comments:

Okomentovat

<< Home