Opět v Bostonu

Tak jsem opět na západní straně Atlantiku. Letěl jsem včera s British Airways přes Londýn, a přestože mi bylo při odbavení na Ruzyni řečeno, že u okýnka už místo není, měl jsem nakonec celou trojsedačku pro sebe, takže jsem se spokojeně k okýnku přesunul. Přitom celé letadlo bylo opravdu plné a ta dvě místa vedle mě byla asi jediná neobsazená. Nejdřív mi to sezení u okýnka bylo k ničemu, protože jsme vyletěli nad oblaka a tam zůstali až po opuštění kontinentální Evropy. Ale když jsme přelétali přes Londýn, byli jsme už pod mraky a já seděl na straně, odkud jsem měl nádherný výhled na celé centrum Londýna - Tower Bridge, Tower, Parlament, Westminsterské opatství, Katedrála sv. Pavla, Buckinghamský palác, Hyde Park... to vše jako na dlani. (Vyfotit jsem to nemohl, protože to je při vzlétání a přistávání zakázáno, zato se můžete podívat na zajímavou směrovku umístěnou v hlavní hale heathrowského Terminálu 4.) Po třech hodinách strávených na letišti mě čekal už méně příjemný, sedmihodinový let do Bostonu. Ale dalo se to. Zhlédnul jsem film Talentovaný pan Ripley a trochu si i zdřímnul. V půl deváté večer už jsem byl tady, ve svém Newtonském pokoji. Ještě před ulehnutím jsem si dal jedno pivko s Brettem a vyřídil pár e-mailů.