Pláž, Kuba a revoluce

Čtvrteční dopoledne jsme strávili na pláži. Namazal jsem se patnáctkou všude, kromě zad, s tím, že je stejně nebudu příliš slunci vystavovat. Ale přece jenom jsem je vystavil, takže jsem je měl po chvíli jako rak. Ale žádné brutální spálení z toho nakonec nebylo, jen připálení, řekněme. Na pláži i ve vodě bylo krásně, lidí málo a ta písečná pláž se vlastně táhne skoro po celém východním pobřeží Floridy. Kousek od nás se opalovala nahoře bez slečna s tak očividně silikonovými nepřirozenými balóny místo prsou, že mi pořád vrtalo hlavou, jak někoho může napadnout si něco takovýho provést a jestli se to fakt může jejímu příteli, který tam byl s ní, líbit.

Pohodičku na pláži dokreslil opět koktejlík. Prošli jsme se ještě mezi těmi art deco domy za denního světla a odpoledne zajeli do Miami (Miami Beach je v podstatě takový ostrov u Miami), konkrétně do části zvané Little Havana. Mircea mě tam zavedl do skvělé kubánské restaurace Versailles na pozdní oběd. Mělo to úžasnou atmosféru, hrozně přátelskou a takovou pomalou, neuspěchanou. To přátelské prostředí ještě podtrhl číšník, který se na mě dumavě podíval a řekl: "Neznáme se odněkud?" To mi přišlo hrozně milé a zábavné, že jsem v takovýchto končinách, daleko od všeho, kam jsem kdy v životě zavítal, a někdo se mě zeptá, jestli jsme se už neviděli. Dal jsem si výbornou hráškovou polévku, k tomu první normální čerstvý chléb za tu dobu, co jsem v Americe, a jako hlavní chod jsem měl výbornou směs hovězího masa s rýží a smaženými banány. Přecpali jsme se skoro k prasknutí a jeli jsme se podívat do jižnější části Miami. Cestou jsem si ještě zašel do místního obchůdku s doutníky koupit dominikánský doutník. Hodlám si ho vychutnat v Bostonu těsně před odletem zpátky do Prahy.

Večer jsme strávili v jednom baru u vína a lahodných masových kuliček (jakýchsi karbanátků) na houbách. Bylo 17. listopadu, a tak jsem si s Mirceou symbolicky přiťuknul Mojitem na připomínku skoncování s komunismem, které snad už bylo jednou provždy. Bavili jsme se o tom, jak vypadala revoluce u nás a jak v Rumunsku. Do hotelu jsme přijeli za deště a přeháňky už nás pak provázely po celý zbytek mého pobytu na Floridě. Takže další koupání už se pak nekonalo, ale zima nebyla, takže nám to počasí nijak celý ten náš výlet nezkazilo.

Mimochodem, když mluvíme o tom, že bylo teplo, stojí za zmínku, že svým výletem na Miami Beach jsem překonal hned dva osobní "rekordy" - nejen, že jsem ještě nikdy nebyl takhle daleko na jihu, ale taky jsem ještě nikdy v tuhle roční dobu nezažil takové teplo.